Při výhřezu ploténky je naprosto nezbytné snížit tlak na páteř a na její jednotlivé segmenty tím, že docílíme roznesení váhy trupu do končetin pomocí ramenních a pánevních pletenců.
K tomu je zapotřebí aktivace trupových svalů distálním směrem. Zpevňujeme-li tělo zatínáním břicha nebo hýždí, jak bývá často k vidění, tak vznikne proximální svalový tah a zvýšení tlaku je soustředěno ke středu břicha. Tím opět nutíme přímé břišní svaly k dominantní stabilizaci.
Vzpřimovací funkci šikmých svalových řetězců přitom postavíme částečně mimo hru, jejich tah nyní směřuje do aponeurózy ve středu těla. Tím je blokováno přenášení váhy trupu do končetiny a uvolnění tlaku na páteř.
Snaha o snížení působení kompresních sil na páteř zatnutím břicha tak vychází naprázdno.Dojde sice k určitému zajištění pevnosti páteře, ale také ke ztrátě její pružnosti a tlak na obratle je naopak vyšší. Důležitý je hlavně parametr směru svalového tahu a místo, kde se soustředí napětí. Ke zhoršení v této části těla povedou i pokyny typu „zatáhni ramena dozadu a stáhni lopatky dolů“. Jak souvisí tato vědomá aktivita ramen a lopatek s napřímením či naopak nenapřímením páteře? Tímto povelem způsobíme směr tahu svalů k páteři a tím jí značně omezíme pohyb do napřímení. Hluboké vzpřimovače trupu v této chvíli nevzpřimují, nýbrž pouze zaklánějí, netáhnou obratle od sebe, ale naopak je stlačují k sobě.
Reakce těla vede k tomu, že i směr břišních svalů nevede nahoru, ale dolů, kde se v oblasti pupku soustředí značná tenze. Stažení lopatek dolů způsobí jejich přitažení k páteři, tedy k sobě a rozhodí i harmonické spojení lopatka/ hrudník. Tím se soulad v oblasti ramenního pletence a hrudníku rozpadne a nevytvoří se zde pevný bod, ke kterému můžou směřovat břišní a zádové řetězce. Koordinovaná souhra v propojení se serratem anterior na přední straně a serraty posteriores na straně opačné nebude fungovat, což se opět negativně projeví na zvýšeném tlaku na obratle.
Každé zpevnění těla, které je samozřejmě nezbytné, musí zároveň umožnit volný pohyb.Tyto dva parametry ovšem vědomé zatnutí s proximálním tahem svalů nenabízí. Jedině souhry vyvolané automatickými vzpřimovacími procesy můžou vést k souladům v oblasti břicha v koordinaci s muskulaturou kolem páteře. Harmonie na zadní straně trupu úzce souvisí s tím, v jakém rozpoložení se nachází přední strana trupu a klouby celého těla. Hledat řešení odstranění bolestí zad vědomým zpevňováním konkrétních svalů je chození v bludném kruhu a vede z něj jen velmi krkolomná cesta.
Stačí však na tělo pohlédnout v globálních souvislostech, vnímat pohyb v celotělových souhrách a můžeme tento zažitý názor začít postupně měnit.