V technických disciplínách se otevírají nové a nové možnosti a pokrok je tak rychlý, že to většinou nejsme schopni ani vnímat. Možná zanedlouho přijde doba, kdy nám výživové automaty v supermarketech budou předepisovat na počkání přesně vybrané potraviny na míru podle našeho DNA a v samoobsluze si budeme moci koupit novou končetinu nebo jiné oko a též bez velkého čekání nám to nainstalují.
Ale pohyb ….. ten nám pořád nějak nejde, nevíme si s tím rady a nejsme schopni otevřít ty správné dveře. Spontánnost a cit se vytrácí s vyšší mírou poznání lidského těla, vnímání je postupně nahrazováno věděním.
Používáme vědecké argumenty, procenta, centimetry, těžítka, respektujeme výsledky různých výzkumů a tím méně nasloucháme svému tělu, vnímáme své pocity a potřeby.
Řešíme jednotlivé klouby, svaly, stabilizujeme lopatky, ramena, kyčle, zpevňujeme střed těla a dbáme na „správné“ postupy detailně popsané v rozličných cvičebních metodách, avšak nepohlížíme na tělo v globálních souvislostech. Jedni podsazují pánev, vtahují pupík k páteři, tlačí bedra do podložky, vytahují pomyslný zip nahoru a všemožně se snaží zapojit do činnosti spodní část břišních svalů. Další na to jdou zatínáním břicha, hýždí, stahováním lopatek dolů, tlačením ramen vzad atp. Někdo radí udržet kreditku v hýždích, jiní dbají na přidržení tužky mezi lopatkami. Jedna studie podporuje aktivaci pánevního dna stahováním hrbolů k sobě, druhá přitahování křížové kosti k symfýze, další protahuje kostrč a temeno hlavy do dálky a vytahuje páteř na obě strany.
>strong>Vznikají vědecké studie, kdy jedna popírá druhou, odborné výzkumy, analýzy, měření a skoro žádná se s jinou neshodne. Všichni mají pravdu, ale dost možná pravdu nemá nikdo!
V podstatě žádný cvičební systém nepodporuje jiný koncept. U každého jsou nějaká „ALE“, plusy vyvažují mínusy a obráceně. Naprostá většina metod pracuje s vědomým ovlivňováním různých částí těla a jednotlivých svalů.
Nyní musí padnout zásadní otázka: je tímto způsobem vůbec možné spustit celotělové ideální souhry?
- zvládneme takto cílenými pokyny na jednotlivé segmenty ovlivnit zbytek těla?
- jsme schopni zpevněním určitého kloubu, či svalové skupiny ovládnout vrozené hybné vzorce?
- podporuje naše cvičení architekturu těla, kterou jsme byli geneticky vybaveni?
- umíme pomocí stabilizace určitých částí našeho těla uvést do činnosti celý globální systém a celosvalovou koordinaci?
- posloucháme své tělo, nebo ono je donuceno poslouchat nás?
V běžných motorických situacích vznikají rotační pohyby spojené s napřímením páteře spontánně s cílem uskutečnit pohyb paže, nohy nebo hlavy. Vznikají během chůze, běhu, při snaze něco uchopit, někam dosáhnout.
Při trénování je často idea pohybu potlačena a pohyby vznikají v nepřirozených motorických vzorech s cíleným zpevňováním určitých částí těla a vědomým stabilizováním jeho jednotlivých segmentů. Zkusíte to dneska jinak?